Zdálky zapadlý kout kdesi za horizontem Čech, zblízka však jedno z nejkrásnějších míst, která u nás můžete navštívit a kam se budete rádi vracet..
Město Broumov je již více než sedm století správním, kulturním a hospodářským střediskem kotliny, jíž protéká řeka Stěnava, ohraničené pásmem pohraničních Javořích hor a hřebenem pískovcových Broumovských stěn. Počátky města jsou spojeny s působením nejstaršího mužského řeholního řásu na území Čech – břevnovskými benediktiny. Ti roku 1213 dostali od krále Přemysla Otakara I. území dnešního Broumovska a Policka a zahájili jeho kolonizaci.
Město bylo pravděpodobně založeno kolem roku 1255 nad pravým břehem Stěnavy jako správní centrum a jediné místo v panství vyhrazené obchodu a řemeslné výrobě. Mezi broumovskými řemeslníky měli vždy významné místo soukeníci. Soukenická produkce brzy přerostla potřeby místního trhu a byli tak položeny základy textilní produkce orientované na export.
Král Karel IV. udělil roku 1348 břevnovskému klášteru výsady, mj. stejná práva pro poddané, jaká měli i obyvatelé královských měst Hradce a Kladska. Ovšem Broumov se nikdy nestal svobodným královským městem.
Za husitských válek se Broumov stal opěrným bodem katolické strany. V květnu 1420 byl vypálen klášter v Břevnově a opat Mikuláš s větší částí konventu uprchli do Broumova. V červnu roku 1421 obléhali město husité, ale po třech dnech vyjednávání nakonec odešli.
Přelom 17. a 18. století, za působení opatů Tomáše Sartoria a Othmara Zinkeho znamenal pro Broumov hospodářský rozkvět, který umožnil nákladnou výstavbu klášterních objektů a kostelů. Půdu pro vznik průmyslové výroby připravilo zrušení feudálních poměrů v roce 1848 a uvolnění pracovních sil ze zemědělství. V roce 1856 postavil Josef Schroll, jeden z nejznámějších posnikatelů a obchodníků s plátnem, první mechanickou tkalcovnu v Olivětíně a zahájil industrializaci regionu. Zrušením feudalismu a poddanství znamenalo možnost spravovat si své záležitosti bez omezení ze strany vrchnosti. V roce 1850 byl v Broumově zřízen okresní úřad.
Po první světové válce byla většina obyvatel i představitelé města proti vzniku československého státu a jejich proněmecké přesvědčení se projevilo i při druhé světové válce, kdy většina obyvatelstva uvítala připojení Broumovska k Německé říši. Po skončení války během roku 1946 bylo v organizovaném transferu vysídleno více než 22 000 osob německé národnosti.
Páteří hospodářského života města a regionu zůstala i po druhé světové válce textilní výroba, soustředěná na konci 40. let v národním podniku Veba. Po zrušení broumovského okresu v roce 1960 se Broumovsko stalo součástí okresu Náchod. Ovšem díky geografické poloze a zvláštnostem kulturního a historického vývoje si i nadále zachovalu svůj charakter a svéráz.
