Obce regionu

Meziměstí je nejmladším městem na území okresu Náchod. Statut města získalo Měziměstí v březnu roku 1992. První písemná zmínka o obci, tehdy nazývané jako Dolní Vižňov (vznikl rozdělením Vižňova na horní a dolní), pochází z roku 1408. Dominantou celého města je zámeček, který sloužil broumovským opatům jako letní sídlo. Nádraží v Meziměstí je vyhlášeno technickou památkou. K samotnému Meziměstí je dnes přidruženo i několik dříve samostaných vesnic: Březová, Starostín, Ruprechtice, Vižňov a Pomeznice.

Olivětín (německy Oelberg nebo Ölberg) je dnes součástí města Broumov, se kterým je zcela propojen přes Velkou Ves. V okrajové části tohoto území se nachází řeka Stěnava, do níž se vlévá Svinský a Kravský potok. Prochází tudy také železnice vedoucí z Meziměstí do Broumova. Olivětín je známý především svým pivovarem, kde se vaří pivo Opat. Nejstarší písemné zmínky o broumovském pivě pochází roku 1406, pivo se zde ale vařilo asi již mnohem dříve, krátce po založení města Broumov.

Ves vzniklá kolem roku 1253 se rozkládá v délce 4 km podél řeky Stěnavy až na státní hranici s Polskem. Původně zde byl jen dvůr, který patřil k Velké Vsi. Postupným zabíráním krajiny břevnovským klášterem docházelo k zakládání vesnic, tedy i Otovic. Název vesnice vznikl pravděpodobně kolem roku 1300 podle zakladatele Oty. Dominantou středu obce je kostel sv. Barbory. Najdeme zde i silniční hraniční přechod do Polska.

Police nad Metují je nejstarší z měst i vesnic v Broumovském výběžku. Byla to právě Police, kde původně sídlili benediktíni a odkud kolonizovali zdejší kraj. Na počátku 13. století se do zdejší těžko přístupné lesnaté krajiny přistěhovalo několik poustevníků pod vedením jednoho z břevnovských mnichů. V současnosti je historické jádro města městskou památkovou zónou.

Pomeznice je osada, část města Meziměstí, vzdálená zhruba 3 km severně mezi obcemi Vižňov a Ruprechtice v úpatí Javořích hor. V osadě se nachází 6 domů (údaj z r. 2008), začátkem 20. století zde ale stálo 13 domů, z nichž byla většina opuštěna po 2. světové válce po odsunu Němců z pohraničí.

Bývalá samostatná obec je dnes součástí města Broumov. Osada zde byla založena ve 13. století, první zmínka o Rožmitálu je ale až z roku 1359. Dodnes je v obci zachována kaple sv. Floriána z roku 1742 a zděné statky broumovského typu. Domy ve vesnici jsou postaveny převážně podél silnice, která tvoří osu obce. V Rožmitále nikdy nestál kostel, byly zde pouze 3 kaple, ze kterých se dochovala pouze 1. V horní části obce pod Javořími horami je dodnes činný lom na melafyr, ve kterém se dají najít i polodrahokamy. Protéká tudy Rožmitálský potok, který se v dolní části obce vlévá do Černého potoka.

Obec Ruprechtice náleží k Meziměstí a její vznik se datuje kolem roku 1250. Nachází se zde kostel sv. Jakuba Většího z dílny Dientzenhoferů. Obec Ruprechtice je východiskem turistické cesty do Javořích hor na nejvyšší vrchol Broumovska -  Ruprechtický Špičák. Ves, silně protáhlá v severojižním směru, je ulicového typu, s domy stojícími převážně podél silnice, která tvoří její osu. Obec začíná na úpatí Javořích hor pod Ruprechtickým Špičákem a končí až skoro u řeky Stěnavy (délka vsi dosahuje přes 3 km). V roce 1930 zde žilo 1271 obyvatel, z toho pouze 180 Čechů. Dnes zde žije stálých obyvatel mnohem méně, při sčítání lidu v roce 2001 jich bylo shledáno 350 ve 145 domech. Vesnicí protéká Ruprechtický potok.

Na severozápadním okraji Broumovského výběžku leží obec Starostín. Rozkládá se na levém břehu Stěnavy, která se tu volně vlévá do kraje. Dnes je obec, patřící k městu Meziměstí, významná svým silničním hraničním přechodem do Polska.

Obec Šonov byla údajně založena okolo roku 1250 německými kolonisty. Její vznik je spjatý se založením broumovského kláštera. Původní obyvatelé zásobovali klášter dřevem z hlubokých  lesů. Obec se rozrůstala okolo dřevěného kostela Jana Evangelisty, postaveného okolo roku 1325, který po všech útrapách v roce 1725 vyhořel. Byl nahrazen kostelem sv. Markéty. Obec byla  vždy hraniční  obcí (za českého království bylo jejím sousedem Prusko). Důkazem toho je hraniční kámen se směrovým označením dochovaným dodnes. Postupem doby po vykácení lesů se z části obyvatel stali sedláci, kterým broumovský opat přidělil půdu zatíženou robotou.

Teplice nad Metují vznikly jako osada v podhradí skalního hradu Střmen. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1362. I samotný název říčky Metuje je velmi starý. V písemných pramenech se objevuje již v roce 1186 jako „Methuya“ a pravděpodobně dokládá osídlení okolního území illyrským kmenem. Z nejvýznamnějších památek celé oblasti Teplicka stojí jistě za zmínku barokní kostel sv. Vavřince s původními nástropními malbami a bohatě vyřezávaným zařízením, renesanční Horní zámek (dnes sídlo radnice), Dolní zámek z roku 1664 v raně barokním stylu se zahradní zdí zdobenou plastikami Braunovy školy v Kuksu nebo poutní kostel Panny Marie Pomocné na Kamenci s dřevěnou poustevnou z let 1754 - 1763 s barokním vybavením.